První jarní bylinky: Podběl
Podběl, sedmikráska a petrklíč, první jarní bylinky, které rozhodně stojí za to usušit a nasbírat.
Název: Podběl lékařský (Tussilago farfara)
Čeleď: Asteraceae - hvězdnicovité (složnokvěté)
Popis
Víceletá
bylina. Lodyha 5 až 15 cm vysoká, za plodu až 2x delší, bez listů,
šupinatá. Přízemní listy se vyvíjí až po odkvětu, jsou dlouze řapíkaté,
srdčitě okrouhlé, dlanitě laločnaté, na rubu šedě plstnaté. Úbory
jednotlivé, vrcholové, trubkovité i jazykovité květy, žluté. Kvete v
III až V.
Stanoviště
Pole, štěrkoviště, náspy, podél cest, lomy, rozvaliny, břehy, příkopy, na nezarostlých půdách.
Rozšíření
V ČR hojně ve všech nadmořských výškách kromě poloh nejvyšších, celkově roste téměř v celé Evropě, v severní Africe a v Asii.
Léčitelství
Obsahuje
slizové látky (faradiol), v listech tříslovinu, hořčiny, kyselinu
gallovou, mléčnou, jablečnou, vinnou, kávovou, polysacharid inulin,
cholin, cukry a minerální látky (hlavně zinek a draslík), v květech
flavonoidy, žluté barvivo xantophyl, stopy silice, inulin, glykosidické
hořčiny, tanin, dextrin, bílkoviny a fytosteroly. V květech i listech
byly nalezeny i nežádoucí pyrolizidinové alkaloidy (tussilagin,
senesionin, senkirkin). Sbírají se květy a listy. Květy se sbírají
časně zjara za suchého počasí a rychle se suší ve stínu nebo za umělého
sušení při teplotách do 40 °C. Listy se sbírají v květnu až červnu,
suší se na slunci, při pomalém sušení zvláště za vlhčího počasí hnědnou
a objevují se na nich černé skvrny.
Droga uvolňuje hleny, urychluje
hojení ran, listy působí mírně močopudně, zejména jsou ale jednou z
nejdůležitějších bylin užívaných na léčbu astmatu, neboť tlumí kašel a
podporuje vykašlávání. Může se uplatnit i jako pomocné léčivo při
cukrovce, neboť zinek zlepšuje využití inzulínu. Zevně lze podběl
použít na omývání ekzémů, při zánětu žil, na vředy nebo špatně se
hojící rány, suchý zábal čerstvých podbělových listů působí
protirevmaticky a obecně na bolesti kloubů (zábal by měl trvat asi
hodinu). Na pásový opar se doporučuje přiložit čerstvé listy, které
byly před tím krátce ponořeny do vařící vody. Podběl také urychluje
zrání furunklů a má účinky antialergické. Při nachlazení či nemocích
horních cest dýchacích se krátce povaří 10 g drogy ve 1 l vody, nechá
se deset 10 vyluhovat, přecedí se, osladí medem a vypije.
Přestože
obsah škodlivých alkaloidů není vysoký, nedoporučuje se užívat podběle
dlouhodobě a ve vysokých dávkách, k vnitřnímu použití je lépe vzít
sušenou drogu, neboť sušením se obsah alkaloidů snižuje. Samostatně by
se také podběl neměl podávat dětem a těhotným a kojícím ženám, ve
směsích, kde je podběle nejvíce 15%, by však neměl být jakkoliv
nebezpečný.
Léčivé účinky podbělu vyjadřuje i latinské rodové jméno rostliny, které je složeninou dvou slov: tussis=kašel, ago=odháním.
Informace v tomto odstavci převážně převzaty z: J. Janča, J.A.Zentrich: Herbář léčivých rostlin, díl 4.